Připadl mi nesnadný úkol, vážení přátelé.. napsat nekrolog na našeho kamaráda, přítele, koprofila, inžinýra, mažela, pras(trýc)e, análního speleoalpinistu ...atd.... Áloise Gustafsona.

Jeho přítomnost na chatu Lživě.cz nám byla pod kůži vrostlá... Dencoden jsme jej vídávali a nechali se obluzovat jeho milými plky. A dnes - kdy už nejsi tím rezidentním visatcem, Lojzíku, dnes už jen zamačkáváme slzu v oku. Jeho dny v životodárné firmě se naplnily. Připusťme.. sám jistě zvolil tu nejlepší cestu, ale co my - smrtelníci zde sami? Kde máme hledat útočiště a ochranu když jistoty tvé už nejsou tak jisté co bývaly?

Ptám se pozůstalých.. Vzpomínáte také jako já?... Doníčku, Hrochu, a další... nebuďme neteční k odchodu takového velikána, jako byl Álois.
Kdepak jsou jeho necudné narážky na dámskou část osazenstva chatu? .... Kdepak jsou jeho erudované rady ohledně počítačových záležitostí? Kam se poděly jím bleskurychle linkované kraviny z celého internetu? Kam zmizel nezaměnitelný hantec? Kdepak je jeho hnědé království? Snad není vše navždy ztraceno.

Doufáme, že se nám brzy vrátíš, Álois, .. že najdeš dostatečně bohatou a hloupou firmu, která bude ráda platit takové budižkňičemu, jako jsi ty,... Ty, jenž jsi tak poctivě utrácel pracovní čas u obrazovky, s oknem lživě.cz vždy otevřeným.

Nenech nás tu, milý Álojzi - sirotky- samotné. Přijď, vrať se mezi nás ... stále tak s-věží a f-tipný, jako vždy předtím.

Tvůj tajný ctitel a následovník, Hustofson.