Věrný odkazu Jana Žižky z Trocnova


Dlouho jsme si v redakci lámali hlavu, jakého vyznání je Kachna alias Don. Překypuje vnitřní energií, udivuje vyrovnaností a odvážným duchem, na množství nehledí, zajatce nebere, ...

Poté, co začal na parkovišti před vilou, kde sídlí redakce, stavět z automobilů vozovou hradbu, přičemž si potichoučku broukal chorál "Gtoš sú Boží bojovníci" a občas zatočil nad hlavou řimbuchem, nedalo nám to a jali jsme se prozkoumat, jak to s Kachnou vlastně je.

Dona jsme po práci stopovali až do svatostánku nevalné pověsti i úrovně, kde si ihned sedl a vůbec se choval jako stálý zákazník. I velekněž oné církve Kachnu již patrně dobře znal a aniž by se tázal na pánovo přání, postavil před něj obětinu: Světlé i tmavé! Poté Kachna provedl (nekolikrát za sebou) rituální oběť, přispěl na kostel a vlnovkou odešel. Nepotvrzené zprávy dále uvádějí, že odešel do nejmenovaného veřejného domu, kde si objednal černošku a bělošku...

Don přijímá pod obojí

Co říci závěrem? Snad jen to, že bratr Jan Žižka z Trocnova sice také přijímal pod obojí, ale černošky nešukal (i když i tu se historické prameny poněkud rozcházejí, neb velký kronikář husitství - Petr Emanuel Kachna - píše ve svém histerickém sborníku "Husiti a kachny všech věků, spojte se zezadu", že (cituji): "Bratr Jan (rozumněj Žižka - pozn. redakce) náruživý jest více než lecjaký neznaboh mouřenínský a negr ten nejeden pod ním již muka tantalova vytrpěl si.").